Okulár do přírody Vimperska: Vývoj obojživelníků aneb odtrhnutí oka od okuláru

skokan hnědý

Obojživelníci, nejstarší suchozemská skupina obratlovců. Vyvinuli se z lalokoploutvých ryb, sice se odpoutali od vody, avšak jejich rozmnožování v ní zůstalo. Obojživelníci se dělí na ocasaté (mloci, čolci, macaráti, ...) a bezocasé (žáby). Mluvím o tomto rozdělení, jelikož vývin mláďat je mírně odlišný. Obojživelníci se páří a vyvíjí ve vodě, což je důkazem jejich vývoje 
z ryb. 








U ocasatých samci nemají vůbec vyvinutý pohlavní orgán (penis), tudíž samci vypouští své pohlavní buňky (spermie) ve spermatoforu, neboli ve shluku spermií ve slizovém obalu. Tento obal spermií pokládá na zem, odkud jej nasává pomocí podtlaku do spermatéky, tedy  do malé komůrky nedaleko kloaky, ve které dochází k splynutí pohlavních buněk. U žab je oplození vnější i zde probíhá bez využití samčího pohlavního orgánu, který též není vyvinutý. Samci se vyznačují hřbetní lištou po celé délce trupu, samice ji mají jen během páření na ocase. Žáby se páří v takzvaném amplexu (úchop samice se samcem při páření) k tomu se u samců vyvinul pářící mozoly (palcové - ropuchy a skokani) (prstový, zápěstní a loketní - kuňky a blatnice) kromě rosničky zelené.  Když samice začne klást snůšku, samec vypouští volně na snůšku sperma. Umístění snůšky se liší rod od rodu, například čolci dávají každé vajíčko zvlášť pod list rostliny v litorálu. U ropuchy snáší snůšku v dlouhém řetězci, avšak skokani ji snáší v chumlu. Další vývoj nejspíš zná každý z nás. Pulci. Toto pojmenování však platí pouze pro larvy žab, u ocasatých to jsou larvy. Rozdíl larev je v žábrách a růstu nohou. Zatímco u ocasatých jsou žábry dobře viditelné na těle, u žab jsou skryté uvnitř těla. U žab nejprve rostou končetiny zadní a teprve poté přední, naopak u ocasatých rostou nejprve přední končetiny. Vnější žábry se larvám ocasatých obojživelníků při dospívání zredukují stejně jako ocas u pulců. Na konec jednoho rekordmana blatnici skvrnitou, samci měří od 4,2 do 6,6 cm a samice od 5,6 do 7,6 cm, ale pulci měří od 8,6 do 18,2 cm výjimečně až 22,6 cm.
samec čolka horského
Tímto článkem se s vámi loučím ve škoním roce 2015/2016 a přeji vám krásné dva měsíce prázdnin s českou přírodou
Ondřej Kučera

larva čolka horského


snůška vajec skokana

snůška vajec ropuchy

Komentáře