Když se letos v mé poštovní schránce objevily volební lístky se seznamy hnutí, stran a jejich kandidáty, bylo dopředu jasné, že mi nebyly doručeny zbytečně. Nepatřím sice mezi politické nadšence, kteří nevynechají jediný díl Otázek Václava Moravce a mají neustále dokonalý přehled o politických kauzách hýbajících Českou republikou, ale účast na volbách beru jako svou občanskou povinnost a jakýsi podíl na zodpovědnosti za celou společnost.Zveřejnění letošní účasti (spíše neúčasti)
v krajských a senátních volbách mi však naprosto zkazilo mínění o Češích a sebralo jakoukoliv naději na zlepšení politické situace v republice.
Voleb do krajských zastupitelstev se z možných
4 882 098 voličů účastnilo pouze 2 579 668, tedy zhruba 35%. Konkrétně ve Vimperku byla volební účast ještě trochu nižší - pouhých 25,94 %. Celkem bylo možné vybírat z 270 politických stran a hnutí.
O senátní volby projevilo zájem mizivých 15 % voličů, tedy nejméně v historii.
Chápu, že řada občanů nevěří českým politikům a mnohá zklamání, pramenící z nenaplněných předvolebních slibů, je vedou k politické rezistenci, ale pokud by každý člověk přemýšlel stejně a
o správu věcí veřejných v naší republice se nezajímal, nikdy nebude možné něco změnit a upozornit naši "vrchnost", že nesouhlasíme s jejich činy. Kdyby stejně lhostejní byli k politice občané v roce 1989, nevěřím, že by došlo k pádu komunismu.
Volební neúčastí se člověk vzdává práva vyjádřit svůj názor a alibisticky se zbavuje zodpovědnosti za hospodářský i morální úpadek naší země, ale i za její rozkvět a ekonomický růst. Argument, že názor jediného člověka nemá význam, beru jako hloupou výmluvu, proč nechodit k volbám. Z trošky vody vzniká řeka, hlas každého je důležitý.
Ten, kdo nevolí, by se měl každopádně zdržet jakéhokoliv hodnocení české politiky a pokorně se spokojit se současnou situací. Stále se však setkávám s lidmi, kteří lístek do urny nehodí, protože "Stejně se nic nezmění.", ale každý pátek u piva rozebírají politické dění se svými přáteli a urputně je přesvědčují o svých pokrokových návrzích na změnu k lepšímu.
Naši politici jsou obrazem společnosti, nastavují nám pomyslné zrcadlo. Tím, že se budeme pohledu do něj vyvarovávat a každou příležitost ke změně toho, co se v něm odráží úmyslně propásneme, nikdy nedosáhneme spokojenosti a prosazení vlastního názoru.
Komentáře
Okomentovat