Studený listopad - zelený leden

Teploty klesají k bodu mrazu, studený vítr šlehá do tváří a vytrvalé plískanice nás provází cestou do školy. Brzy se stmívá a často je mlhavo, že člověk nevidí na krok. Těší mě, mé jméno je listopad. Nejen v pohádce O dvanácti měsíčkách se předposlední měsíc v roce představuje nepříliš příjemným počasím, i v realitě lze zaznamenat blízký příchod zimy. Podle řady lidových rčení by mělo čtvrté roční období nastupovat už 11. listopadu, příjezdem Martina na bílém koni. Pojďme se tedy blíže podívat na život zmíněného světce, možná najdeme odpověď na otázku, proč právě on pomyslně ukončuje podzim.
Svatý Martin se narodil pravděpodobně v první polovině čtvrtého století našeho letopočtu do rodiny vysloužilého římského vojáka na území dnešního Maďarska. Otec si přál, aby syn šel v jeho stopách, a tak ho pojmenoval podle římského boha války Marta. Už od raného mládí ho ale přitahovalo křesťanství a poustevnický způsob života. V patnácti letech však na rozkaz otce vstoupil do armády. Navzdory své nechuti vůči vojně byl zdatným a spolehlivým vojákem a brzy byl přeřazen k elitní císařské stráži.

Zdroj: www.google.cz
I jako člen armády, žil v souladu s křesťanskými přikázáními a pomáhal potřebným. Jeho dobrosrdečnost nejlépe demonstruje čin, díky němuž se víře ještě více oddal. Legenda vypráví, že jednoho mrazivého večera se Martin vracel na koni do vojenského tábora a na cestě uviděl zbídačeného žebráka, jenž ho prosil o almužnu. Protože Martin neměl nic k snědku, co by chudákovi mohl dát, mečem rozdělil svůj plášť na dvě poloviny a jednu z nich žebrákovi daroval, aby ho ochránil před chladem. Následující noc se Martinovi zjevil Ježíš oděný v  oné polovině pláště.

Na základě zjevení se Martin nechal pokřtít, vystoupil z armády a začal se plně věnovat službě Bohu. Založil klášter v Ligugé, stal se knězem a později biskupem v Tours, kde se snažil obrátit tamější Galy ke křesťanství. Přes vysoké postavení žil velmi skromně a v ústraní. Zemřel vyčerpáním při návratu z jedné z mnohých misijních cest a pohřben byl 11. listopadu v Tours, kde dodnes stojí jemu zasvěcená bazilika.

Martinův odkaz žije dodnes v podobě svatomartinského posvícení, které se každoročně slaví například v jihočeském Javorníku. Mnozí z nás si při zmínce posvícení vzpomenou na tradiční husu - i ona má své opodstatnění v dávné pověsti. Martin se prý zdráhal přijmout úřad biskupa v Tours, a tak se schoval v husinci. Husí kejhání ho však prozradilo, a proto se na jeho svátek peče právě husa jako trest za zradu.
Zdroj: www.google.cz

Tolik něco málo z křesťanských legend a na závěr několik listopadových pranostik:

Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
Když krtek v listopadu ryje, budou na Vánoce létat komáři.
Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
Jaký listopad, takový březen.

Komentáře