Green Day po sedmi letech v Praze!

Když jsem se v září dozvěděla, že americká pun-rocková skupina Green Day dorazí v rámci jejich Revolution Radio turné i do České republiky, začala jsem rodiče přemlouvat, aby mi můj vánoční dárek koupili o pár měsíců dříve. Naštěstí pro mě souhlasili a já se začala těšit na svůj první pořádný koncert. 


Říjen, listopad a dokonce i prosinec utekl jako voda. Až v lednu jsem si začala uvědomovat, že koncert je tady co nevidět. Byla jsem nervóznější a nervóznější. A pak je najednou neděle 22. ledna a já naživo uvidím své největší hudební idoly.

Druhá, třetí, čtvrtá, pátá hodina je konečně tady. Do krytu na mobil schovám stovku a občanku a
s vytištěnou vstupenkou se vydávám na koncert. Venku mrznu půl hodiny, načež se otevřou brány, já zamávám mému doprovodu a vstupuji do Tipsport arény. Napětím snad ani nedýchám. Předskokani mě mile překvapili. Hráli svěže a úspěšně zahájili večer, který se skončí až v půl jedenácté.


A najednou tu byli. Billie, Mike a Tré. Mé nejoblíbenější hudební trio na světě. Můj první koncert, můj nejlepší den v životě. Hráli jak nové písničky, tak staré vypalovačky. Zvali fanoušky na pódium, věnovali kytaru, užívali si to. A já s nimi. I přes to že jsem skákala a řvala až v sektoru za VIP a někdy trochu hůře viděla, na konci koncertu jsem byla příjemně unavená, okradená o hlas a neskutečně nabitá energií.

Myslím si, že diváci vytvořili báječnou atmosféru. Zpívali, dokud jim to hlasivky dovolily, svítilnou na mobilech vytvořili ,,hvězdnou oblohu" přímo v aréně, když Billie zpíval předposlední písničku a zapomněl kvůli té scenérii text. Nikomu to nevadilo. A já jsem měla co dělat, abych udržela oči
v suchu. 


Pokud přemýšlíte nad tím, že byste šli na nějaký koncert, a váháte, protože to není zrovna nejlevnější záležitost, jděte do toho. Protože před YouTube tohle nezažijete. A je to vzpomínka na celý život. Alespoň pro mě.

Komentáře