Protože konec prvního pololetí se nezadržitelně blíží a s ním i letní prázdniny, možná už přemýšlíte, co letos v létě podniknete. Pokud byste chtěli vyrazit do zahraničí, mohly by se vám hodit tipy a rady zkušených světoběžíků. Právě proto se bývalí absolventi našeho gymnázia Karolína Předotová, Veronika Spiegelová, Marie Jůzková a Dominik Předota rozhodli založit Google platformu INVENTA (více zde https://inventa7.wixsite.com/inventa), která spojuje bývalé i současné studenty naší školy, kteří mají zkušenosti se zahraničními pobyty.
Ať už vás zajímají několikadenní mezinárodní projekty, pracovní stáže nebo delší výměnné pobyty v zahraničí a rádi byste se dověděli víc, neváhejte prohlédnout si profily mentorů na platformě INVENTA, jejíž stránku nejsnáze najdete na facebooku, a kontaktovat kohoholi z vimperských cestovatelů.
 |
| Zdroj: www.google.cz |
A pokud vám k cestování chybí potřebná motivace, přečtěte si rozhovor s jednou ze zakladatelek platformy Majdou Jůzkovou:
Co ti nejvíce pomohlo před prvním výjezdem do zahraničí? Kde jsi získala užitečné informace?
Sama jsme poprvé vyjela do zahraničí až na vysoké škole. Ve svém okolí jsem měla kamarády, kteří do zahraničí vyjeli v rámci meziuniverzitního programu ERASMUS, a tak mě dlouho lákala možnost studia v zahraniční. Na druhou stranu pro mě bylo těžké překonat strach z neznáma a udělat první krok.
Díky velké podpoře mé profesorky a jejímu odhodlání, kterým mě nakazila, jsem nakonec opravdu vyjela na dva semestry do Švýcarska. To, že jsem vyrazila, byla hlavně její zásluha, pomohla mi vše zařídit, sehnat stipendium a taky mi byla velkou oporou i po návratu. Myslím, že to, že jsem vedle sebe měla někoho, kdo mi pomohl a dodal odvahu, bylo to nejdůležitější pro uskutečnění mého prvního výjezdu.
Praktické informace o ERASMUS výjezdu jsem získala přímo na své fakultě na Karlově univerzitě a pak také na Univerzitě v Curychu. Nicméně rady od kamarádů a spolužáků, kteří již podobný program absolvovali, byly taky velmi užitečné, protože jaký druh čokolády je ve Švýcarsku nejlepší, se v příručkách těžko dočtete.
Jakými jazyky mluvíš? Měla jsi někdy problém s komunikací, když jsi jazyk dané země příliš neovládala?
Mluvím hlavně anglicky, trochu německy a teď jsem se se začala učit francouzsky. I když se dnes běžně ve velkých městech domluvím s angličtinou, když v nějaké zemi zůstávám delší dobu, láká mě víc poznat danou kulturu a místní lidi, a to jde nejlépe v jejich jazyce.
Například teď žiju ve Francii, a i když je Paříž mezinárodní město, s angličtinou si v místní pekárně nebo trhu prostě nevystačím. Problémy s jazykem jsou tak na každodenním pořádku, ať je to v bance nebo v kavárně, většina lidí anglicky neumí, a tak se musím snažit hlavně já. Nicméně učit se francouzštinu od základů a být přímo ve Francii je neuvěřitelná výhoda, mám větší motivaci a taky si jazyk můžu procvičovat při každodenní komunikaci.
Nejefektivnější učení cizího jazyka je jeho používání v praxi, když nemusíte přemýšlet nad každým slovíčkem nebo gramatikou. K tomu přirozeně dochází v prostředí, kde jste obklopení cizím jazykem a postupně ho do sebe nasáváte. Ve škole jsem v jazycích nikdy nevynikala, ale být v zahraničí a mluvit cizím jazykem mi přijde přirozené a mám pořád vůli a chuť se zlepšovat.
 |
| Zdroj:www.google.cz |
Co ti cestování a pobyty v zahraničí přináší?
Určitě radost a poznání. Radost ze všeho nového, co v životě objevuji, z nových přátel, které potkávám, a taky radost z nových zkušeností. Vlastně se to dá spojit do celkové radosti z poznání. Poznání nejenom cizích zemích, kultur a barevnosti světa, ale i sebe sama. Každá nová zkušenost mi přinesla větší pocit jistoty a víru v sebe sama. Asi je to taková celková radost z bytí a vědomí, že mám život ve vlastních rukou a můžu ho prožít jako jedno velké dobrodružství.
Naskytly se ti díky zahraničním pobytů nové příležitosti (studijní, kariérní,...)?
Určitě! Po výjezdu do Švýcarska jsem byla nadšená a odhodlaná vyjet znovu, a tak jsem hned ten další rok vyjela na výměnný pobyt do Norska a pak i v rámci dobrovolnické činnosti do Řecka. S každou novou zkušeností se mi otevřely nové možnosti.
Na magisterské studium v Londýně jsem vyjela díky pozitivní zkušenosti z předchozích zahraničních univerzit. Zkušenost z Londýna mi dál umožnila vyjet do Štrasburku na mezinárodní konferenci pořádanou Radou Evropy. To, že teď pracuji v OECD v Paříži, plynule navazuje na moje magisterské studium a předchozí zkušenosti.
Každá nová příležitost s sebou nese dalších deset možností, které nelze předvídat ani plánovat, ale pouze zažít. Nové příležitosti nemusí být pouze kariérní nebo studijní, může to být i to, že potkáte nové kamarády třeba z Ameriky a oni vás pak pozvou na Thanksgiving Day a uvaří vám parádního krocana a dýňový cheesecake.
Změnil se díky cestování tvůj pohled na Českou republiku?
Asi ano. Myslím, že Českou republiku vnímám víc v mezinárodním kontextu a to mi umožnuje určitý nadhled. Tím, že se věnuji mezinárodní politice vzdělávání, dokážu víc ocenit klady našeho českého školství, což jsem předtím neviděla.
Například si hodně vážím naší předškolní výchovy, která je postavená na celostním rozvoji dětí a není tolik zaměřená na učení (ve smyslu počítání a čtení), jako je tomu v jiných státech. Nicméně jsou další oblasti, kde vidím, že jsme oproti jiným státům hodně pozadu. Mrzí mě, že role učitelů je v českém školství stále nedoceněná.
Taky jsem si uvědomila, že mám moc ráda českou literaturu a české umění jako takové. Poslední dobou jsem si oblíbila česko-francouzského autora Milana Kunderu. Už se mi několikrát stalo, že mi kamarádi z Číny, Estonska, Francie i Ameriky říkali, že ho znají a rádi čtou jeho knihy. V takových chvílích jsem pak hrdá, že jsem Češka.
 |
| Zdroj: www.google.cz |
Komentáře
Okomentovat