Ve čtvrtek 9.11. jsme měli tu čest zhlédnout hru Labyrint světa v podání Divadla Víti Marčíka. Příběh byl proložen několika hudebními výstupy a promluvami k nám, k publiku. Myslím, že pokud byl divák pozorný a text opravdu vnímal, mohl si odnést mnohá ponaučení. Ihned po závěrečném slovu pana Marčíka se mi podařilo ho oslovit a položit mu několik otázek.
Jak jste se k divadlu dostal?
Vlastně náhodou. Začínal jsem hrát s kapelou, ale v té nás po čase zůstalo jen pár. Tak jsem to zkusil v amatérském divadle, a poté, co jsem se oženil, ženil jsem se velmi mladý, jsem propadl divadlu úplně.
Víte, kolik jste již odehrál představení?
To je hrozně těžké říci. Já jsem od roku 1983 hrál jako amatér a od roku 1990 v "profesionálním" divadle. Ale odhaduji, že těch představení odehraji zhruba 300 ročně.
Co Vás motivuje k tomu, abyste pokračoval v tom, co děláte?
Jedním slovem...touha.
Kde berete inspiraci a nové nápady?
Dříve jsem se snažil hrát hlavně pro děti. Sbíral jsem pohádky a dával jim "nový kabát". Dnes je mou největší inspirací smysl života.
Jaké jsou vaše cíle a plány do budoucna?
Smrt. Já vím, zní to hrozně pateticky, ale je to tak. Ale já to beru vesele. Momentálně se o smrt hodně zajímám. Zajímá mě, jestli nás po ní něco čeká. A teď, od dušiček do Vánoc, mám takové období temna, jestli mi rozumíte... Takže abych to řekl nějak lépe, mým cílem je šťastně dojít do konce.
 |
| Zdroj: soukromý archiv V. Chrstošové |
Jak jste se k divadlu dostal?
Vlastně náhodou. Začínal jsem hrát s kapelou, ale v té nás po čase zůstalo jen pár. Tak jsem to zkusil v amatérském divadle, a poté, co jsem se oženil, ženil jsem se velmi mladý, jsem propadl divadlu úplně.
Víte, kolik jste již odehrál představení?
To je hrozně těžké říci. Já jsem od roku 1983 hrál jako amatér a od roku 1990 v "profesionálním" divadle. Ale odhaduji, že těch představení odehraji zhruba 300 ročně.
Co Vás motivuje k tomu, abyste pokračoval v tom, co děláte?
Jedním slovem...touha.
Kde berete inspiraci a nové nápady?
Dříve jsem se snažil hrát hlavně pro děti. Sbíral jsem pohádky a dával jim "nový kabát". Dnes je mou největší inspirací smysl života.
Jaké jsou vaše cíle a plány do budoucna?
Smrt. Já vím, zní to hrozně pateticky, ale je to tak. Ale já to beru vesele. Momentálně se o smrt hodně zajímám. Zajímá mě, jestli nás po ní něco čeká. A teď, od dušiček do Vánoc, mám takové období temna, jestli mi rozumíte... Takže abych to řekl nějak lépe, mým cílem je šťastně dojít do konce.
Komentáře
Okomentovat