Tak jo, ty můj deníčku,
dostal jsem tě k Vánocům, ač nevím proč. Vždyť jsem přece docela spokojený, tak nechápu k čemu si tě psát, a ztrácet tak čas. Ale co, zkusím to s tebou. Třeba mě ještě překvapíš, i když o tom trochu pochybuji. Když jsem teď tvůj pán, budeš muset být trpělivý, protože nejsem úplně vášnivý spisovatel, ale s tím se určitě smíříš. Nezbývá než nám oběma držet palce.
1.1.2018
Je tu nový rok. Jsem vážně zvědav, jaký bude, ale myslím si, že se opět projeví mé prokletí a bude stejný jako ten minulý. Vždyť přece Nový rok není hranice, která říká: ,,Tak, a odteď se ti změní celý život!" Musím jen doufat, že budou dny tmavší a pak ty světlejší...nebylo by přece fér, aby každý můj den stál za pendrek.
10.1.2018
Bože, že já se do té školy vracel. Že já jsem se na to nevykašlal! Člověk by si řekl: ,,No, tak je po prázdninách. Dám jim nějaký ten čas, aby si opět navykli." Ale ono ne! Přijdu tam a hned se začne krásně zkoušet. A hádej, kdo je oblíbencem...já! Takže všechny dosavadní známky jsou fuč. Každý den milion písemek - v pohodě, však se nic neděje! Jestli to takhle půjde dál, tak na konci roku skončím v blázinci. No nejsem já chudák? A aby toho nebylo málo, přišel tělocvik a tam na nás čekala ,,potěšující" zpráva - bude gymnastika. Jej! Pokryl jsem se husí kůží, div jsem se neosypal. Jak já ji nesnáším. Deníčku...pokud se dlouhou dobu neozvu, tak jsem umřel.
22.1.2018
Že já to s tím umíráním říkal...Začal jsem marodit a to znamená co? Ano, opět nebudu stíhat, budu ze všeho nervozní a můj příjezd do Bohnic se přiblíží závratnou rychlostí. Kdybych aspoň mohl něco dělat. Už mě nic nebaví, záda mě bolí a chuť k jídlu taky nemám (a to je co říct). Jídlo, můj nejlepší příteli, kdy se mi vrátíš? Mimo to se určitě teď řeší všechny zajímavé věci a já tam nejsem...mám opravdu velké štěstí.
31.1.2018
Dnes ti toho asi moc nenapíšu. Dostali jsme vysvědčení a jak jsem ti naznačoval, nedopadlo to úplně nejlíp. No nic...jdu si pro polštář.
dostal jsem tě k Vánocům, ač nevím proč. Vždyť jsem přece docela spokojený, tak nechápu k čemu si tě psát, a ztrácet tak čas. Ale co, zkusím to s tebou. Třeba mě ještě překvapíš, i když o tom trochu pochybuji. Když jsem teď tvůj pán, budeš muset být trpělivý, protože nejsem úplně vášnivý spisovatel, ale s tím se určitě smíříš. Nezbývá než nám oběma držet palce.
 |
| Zdroj: Captain Alleris |
LEDEN
1.1.2018
Je tu nový rok. Jsem vážně zvědav, jaký bude, ale myslím si, že se opět projeví mé prokletí a bude stejný jako ten minulý. Vždyť přece Nový rok není hranice, která říká: ,,Tak, a odteď se ti změní celý život!" Musím jen doufat, že budou dny tmavší a pak ty světlejší...nebylo by přece fér, aby každý můj den stál za pendrek.
10.1.2018
Bože, že já se do té školy vracel. Že já jsem se na to nevykašlal! Člověk by si řekl: ,,No, tak je po prázdninách. Dám jim nějaký ten čas, aby si opět navykli." Ale ono ne! Přijdu tam a hned se začne krásně zkoušet. A hádej, kdo je oblíbencem...já! Takže všechny dosavadní známky jsou fuč. Každý den milion písemek - v pohodě, však se nic neděje! Jestli to takhle půjde dál, tak na konci roku skončím v blázinci. No nejsem já chudák? A aby toho nebylo málo, přišel tělocvik a tam na nás čekala ,,potěšující" zpráva - bude gymnastika. Jej! Pokryl jsem se husí kůží, div jsem se neosypal. Jak já ji nesnáším. Deníčku...pokud se dlouhou dobu neozvu, tak jsem umřel.
 |
| Zdroj: www.google.cz |
22.1.2018
Že já to s tím umíráním říkal...Začal jsem marodit a to znamená co? Ano, opět nebudu stíhat, budu ze všeho nervozní a můj příjezd do Bohnic se přiblíží závratnou rychlostí. Kdybych aspoň mohl něco dělat. Už mě nic nebaví, záda mě bolí a chuť k jídlu taky nemám (a to je co říct). Jídlo, můj nejlepší příteli, kdy se mi vrátíš? Mimo to se určitě teď řeší všechny zajímavé věci a já tam nejsem...mám opravdu velké štěstí.
31.1.2018
Dnes ti toho asi moc nenapíšu. Dostali jsme vysvědčení a jak jsem ti naznačoval, nedopadlo to úplně nejlíp. No nic...jdu si pro polštář.
 |
| Zdroj: www.google.cz |
Komentáře
Okomentovat