Myslím, že je to už docela dlouho, kdy se na našich stránkách objevila nějaká pověst. Rozhodla jsem se to tedy napravit. Po delším bádání a přemýšlení jsem se nakonec rozhodla pro tu, která se odehrává v nedaleké Kvildě.
Dřevěný čert
U Kvildy žil chudý rybář s rodinou. Když přišly zlé časy a neměli co jíst, zavolal si rybář na pomoc satanáše. Hned jak se objevil, povídá rybáři, že další den je obklopí dostatek, ale on se bude muset před svítáním vydat do Bavor a vše, co tam získá, bude muset chránit před vodou, byť i jen jedinou kapičkou. Satanáš své slovo dodržel a ráno ležely na stole dva měšce plné zlaťáků. Jeden nechal ženě a druhý si vzal na cestu. Putoval Bavorskem od města k městu, až jednou dorazil ke kostelu, odkud vyhazovali věci. K rybářovým nohám se zakutálela figurka ďáblíka. Vzal ji a odnesl domů. Ženě byl trochu divný ten rychle nabytý majetek, ale muž jí zalhal, že to je za pomoc jednomu kupci.
V noci se rybáři opět zjevil satanáš a říká mu, že sošku musí mít stále u sebe, a když nebude mít peníze, stačí ji políbit. Zdůraznil také, že se nesmí ničím namočit. Po několika dnech to rybáři začalo všechno docházet a měl špatný pocit z toho, že propadá peklu. Snažil se sošky nějak zbavit, ale vždy se vrátila a nakonec mu přirostla na tělo. Pro jistotu muž nechodil ven a ani se nemyl. Co kdyby náhodou...
Jednou se do chalupy vřítili rožmberští biřicové a odvedli rybáře do krumlovského vězení. Pán z Rožmberka pohřešoval drahý prsten a zlaťáky a bohatství v chudé chýši jim bylo divné. Muže dali na mučidla, aby se jim přiznal, ale jak se katovi pacholci podivili, když na těle viděli přirostlého dřevěného čertíka. Nakonec sošku spálili na popel a to samé chtěli udělat s rybářem. Vtom přiběhl zámecký komoří, že se prsten našel. Zuboženého rybáře pak odvezli domů a po zotavení začal opět chytat ryby jako dřív. Od té doby se jim vedlo dobře a nakonec byl muž rád, že se malého čerta zbavil.
Dřevěný čert
U Kvildy žil chudý rybář s rodinou. Když přišly zlé časy a neměli co jíst, zavolal si rybář na pomoc satanáše. Hned jak se objevil, povídá rybáři, že další den je obklopí dostatek, ale on se bude muset před svítáním vydat do Bavor a vše, co tam získá, bude muset chránit před vodou, byť i jen jedinou kapičkou. Satanáš své slovo dodržel a ráno ležely na stole dva měšce plné zlaťáků. Jeden nechal ženě a druhý si vzal na cestu. Putoval Bavorskem od města k městu, až jednou dorazil ke kostelu, odkud vyhazovali věci. K rybářovým nohám se zakutálela figurka ďáblíka. Vzal ji a odnesl domů. Ženě byl trochu divný ten rychle nabytý majetek, ale muž jí zalhal, že to je za pomoc jednomu kupci.
V noci se rybáři opět zjevil satanáš a říká mu, že sošku musí mít stále u sebe, a když nebude mít peníze, stačí ji políbit. Zdůraznil také, že se nesmí ničím namočit. Po několika dnech to rybáři začalo všechno docházet a měl špatný pocit z toho, že propadá peklu. Snažil se sošky nějak zbavit, ale vždy se vrátila a nakonec mu přirostla na tělo. Pro jistotu muž nechodil ven a ani se nemyl. Co kdyby náhodou...
Jednou se do chalupy vřítili rožmberští biřicové a odvedli rybáře do krumlovského vězení. Pán z Rožmberka pohřešoval drahý prsten a zlaťáky a bohatství v chudé chýši jim bylo divné. Muže dali na mučidla, aby se jim přiznal, ale jak se katovi pacholci podivili, když na těle viděli přirostlého dřevěného čertíka. Nakonec sošku spálili na popel a to samé chtěli udělat s rybářem. Vtom přiběhl zámecký komoří, že se prsten našel. Zuboženého rybáře pak odvezli domů a po zotavení začal opět chytat ryby jako dřív. Od té doby se jim vedlo dobře a nakonec byl muž rád, že se malého čerta zbavil.
 |
| Zdroj: www.google.cz |
Komentáře
Okomentovat